Půsty, hladovění a všechno mezi tím.

Ve své práci jsem dlouho přemítala o jednom hlavním rozporu.

Když se moji klienti už stravují zdravě, vedu je k experimentům s půsty. Na druhou stranu mívám klienty, kteří přes den nejedí, dohánějí to večer a právě jejich nespokojenost s nepravidelností v jídle je dovede ke mně a tyto klienty rozhodně neutvrzuji v tom, že už vlastně intuitivně drží půst a jen tak dále.

V čem spočívá rozdíl, když navenek obě skupiny jedí s velkými časovými odstupy mezi jídly?

Nejdřív drobné rozdíly, protože ďábel je v detailu:

• spokojenost versus nespokojenost: klienti, kteří odsouvají jídlo z nedostatku času nebo kvůli stresu nejsou se stávající situací spokojení; naproti tomu lidé, kteří se postí, v tom nacházejí pozitivní momenty
• frekvence: půst se nedrží denně

Nakonec se mi na procházce rozsvítilo a přišla jsem na hlavní rozdíl:

Vědomý přístup.

Půst je svobodné rozhodnutí, podložené osobními důvody, přispívající k osobním cílům, které jsou pro nás důležité. Dílčí nepohodlí není rozhodující, když ve svém konání vidíme smysl.

Zato vyhládnout přes den a večer se vrhnout k lednici jak k záchrannému kruhu znamená potlačit signály svého těla (mám hlad) nebo je falešně utlumit (kávou, energetickým nápojem). Není to naše rozhodnutí, je to něco nám vnucené zvenčí.

Cesta z toho ven je podívat se na denní okolnosti, které můžeme změnit a vrátit své fyziologické potřeby na seznam priorit. Netýrat tělo hladem z donucení, ale využívat půst jako jeden z nástrojů pro zdravý a uspokojivý život.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Sportovní zranění: jak pomůže jídlo

Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Kdo sportuje, občas se u toho zraní.

Mně se to povedlo hodně ironicky. Užila jsem si báječnou Rakovnickou 60, připsala si své dálkové maximum v hezkém čase a čtyři dny poté jsem si ve městě vyvrtla nohu. Není nad nebezpečí rovného asfaltového chodníku.

Nic složitého: dostatek zeleniny, bílkoviny, olivový olej a sacharidy 

Dobrá příležitost s nohou nahoře prozkoumat, jak a jestli vůbec může k hojení přispět strava.

Potěšitelné je, že zásady zdravého stravování zároveň napomáhají regeneraci.

Kromě toho po zranění:

• Tělo potřebuje pravidelný přísun živin, nejlépe po 3-4 hodinách. Každé jídlo má obsahovat dostatek bílkovin, kvalitní tuky a přiměřené množství složitých sacharidů včetně zeleniny nebo ovoce.
• Metabolismus se zvýší. Podle závažnosti zranění o 15-50%. Nárůst o padesát procent bývá u vážných případů popálenin, běžné sportovní zranění odpovídají spíš 15%. Když netrénujeme, vydáme méně energie, ale rozhodně více než odpovídá sedavému životnímu stylu. Obzvlášť jestli se pohybujeme za pomocí berlí.
• Je důležité regulovat otok a zápal. Nápomocné jsou omega 3 mastné kyseliny (olivový olej, semínka, ořechy) a škodí omega 6 mastné kyseliny (nekvalitní rostlinné oleje, často v průmyslově zpracovaných potravinách). Dále protizápalově působí kurkuma, česnek a ananas.
• Vitamíny a minerály v dostatečném množství. Komplikací hojení je deficit vitamínů A, B, C a D, z minerálů měd, železo, magnézium, vápník a zinek. Po dobu zotavování se vyplatí nakoupit v doplňcích alespoň měď, zinek, vitamín A a vitamín C. Jestli vás zranění drží doma, pak také vitamin D.
• Pitný režim. Dostatek obyčejné vody.
• Duševní pohoda hraje velkou roli. Jídlo naši duševní pohodu ovlivňuje vždy. Ve chvílích, kdy jsme fyzicky limitovaní a máme bolesti, ještě víc. Trocha rozmazlování se vyplatí.
• Alkohol zpomaluje hojení. Zapíjet svou smůlu se nevyplatí.
• Jednoduchost. Na experimenty v kuchyni není čas ani energie. Vybírejte si nejzdravější verzi toho, co máte v lednici a ve spíži. Vsaďte na pestrost, čerstvost a co nejméně zpracované potraviny.

Všem zraněným brzké uzdravení!

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Tvoje dítě tohle jí?

K jedné fotce luštěninového salátu jsem přidala #mojeditetohleji. Protože když předvedu zdravé jídlo, na fotce nebo na workshopu, tak reakce bývají následující. "To je dobré! A tvoje dítě ti to jí?"

Salát z naklíčené čočky

Moje dítě to jí, ale je mu už šest let. Ještě před rokem koukal na mnoho potravin s podezřením. Jak říkával jeden náš profesor na katedře: „Na co dlouho koukáte, na to dostanete chuť.“ Sice to byla katedra psychologie a ne nutriční terapie, ale princip je princip.

Moje dítě to jí, ale může nesníst cokoliv, co nejdřív důkladně ochutná. Stálo mě to několik let poslouchání, jaký je špenát nechutný. Teď jsme ve fázi, že když ho sní, tak komentuje, že to přežil.

Moje dítě to jí, ale nemusí dojídat. Sám aplikuje pravidlo ze školky, že se dojídá tolik lžiček, kolik mu je let. Každou podporu zvenčí beru.

Cizrna s brusinkami a ořechy

Moje dítě to někdy nejí (to jste rádi, viďte!), ale pak nic jiného nedostane. Dost pochybuji, že se dá v dnešní době nadbytku zahynout hlady po jednom odmítnutém jídle.

Téměř do tří let nejedl sladkosti. V rodině se traduje historka, jak mu moje máma četla knížku, kde někdo jedl zmrzlinu a zeptala se: „Alexík, už jsi papal zmrzlinu?“ a Alex vážně odvětil: „Ne, ale už jsem ji viděl.“ Výživová poradkyně ve mně by mu sladkosti nejradši povolila až s řidičákem, ale ve skutečnosti si něco malého může vzít celkem často. Za předpokladu, že snědl zdravé jídlo.

Od začátku jsem to brala jako proces učení. Učila jsem ho ocenit jednotlivé chutě a jídla, učím ho rozpoznat, co je zdravé a proč je to pro nás lepší. Jako všechno, co ho učím, chtělo to nekonečné opakování, připomínání, vysvětlování, nastavení pravidel a hrozně moc trpělivosti. Ale dostali jsme se tam: #mojeditetohleji.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

"Zdravě jíst jde jen do smrti."

Ráda jím zdravě. Žívím se tím, že lidem vysvětluju, jak jíst zdravě. Mluvím o tom s každým, kdo projeví zájem i zadarmo.

A stejně čas od času přemýšlím, proč bychom vlastně měli jíst zdravě. Někdo na intervence stravou není vůbec citlivý a zatím neumíme přesně rozlišit, kdo je a kdo není. Je hloupé dělat si z jídla svatý grál.

Terapeutka Jindřiška Prokopová, která provází umírající, se v rozhovoru trefně vyjádřila, že zdravě jde jíst jen do smrti. A jestli je pro nás zdravé stravování jen konceptem utvrzujících nás v tom, že máme život pod kontrolou, tak ve chvíli umírání tvrdě narazíme a cítíme křivdu a nespravedlnost.

Z jiné strany mě inspirovala jógová cvičitelka Adrienne Mishler, která jemně připomíná, že hezké tělo nestačí. Nač mít hezké tělo, když při pohledu do zrcadla nemáme rádi nebo neznáme toho, na koho se díváme.

Že to spolu nijak nesouvisí? Na první pohled ne, ale vydržte se mnou ještě chvilku. Obě myšlenky mě přivedly k následující úvaze.

Jestli vnímáme svůj cíl a smysl života v tom, že se staneme tím, kým můžeme být, tou nejpravdivější a nejvědomější verzí sebe sama, že realizujeme svůj potenciál, to, co nám bylo dáno, tak se všechno otočí jako obrázek v kaleidoskopu.

Proč jíst zdravě? Protože pro náš růst je důležité:

• vybírat si to, co potřebujeme (což není vždycky totožné s tím, co chceme)
• dělat to, co je pro nás dobré (neplést si to s tím, co je pro nás příjemné)
• zažívat své tělo (namísto kritického přemýšlení o něm)

Co nám dá optimální váha?

• žijeme bez zátěže (klidně to čtěte i metaforicky)
• cítíme se ve svém těle pohodlně (trocha patosu: naše tělo je domov naší duše)
• jsme volní, odvážní, můžeme plnit své sny a cíle

Jistě, zdravě jde jíst jen do smrti. Ale stejně tak jde jen do smrti kouřit nebo chovat kočky. Ono to věděl už Tolkien: "My rozhodujeme pouze o tom, co uděláme s časem, jenž nám byl dán.“

Jídlo pro duševní pohodu

Psychologové se duševní pohodě (lidově: štěstí) intenzivně věnují posledních dvacet let. Martin Seligman pojmenoval pět klíčových oblastí, které naši duševní pohodu tvoří. Jsou to pozitivní emoce, pozitivní vztahy, pohroužení do činnosti (flow), smysluplnost a úspěšný výkon. Z tohoto pohledu takové opékaní buřtů a popíjení u táboráku jednoznačně naši duševní pohodu zvyšuje.

Pojďme se ale podívat, jak to vypadá na talíři. Jsou potraviny, které přispějí k našemu pocitu štěstí a pak jsou potraviny, kterým je lepší se vyhýbat.

Pozornost ke stravě je dobré obrátit ve chvíli, kdy naši duševní pohodu ztrácíme. Když se cítíme delší dobu vyčerpaní, podráždění a nervózní. Špatně se nám soustředí, topíme se v negativních emocích a máme často melancholickou náladou. Zažíváme úzkostné a depresivní stavy, nemůžeme spát.

Příčina může být v nedostatku vitaminů B1, B3 a hořčíku. Tyto mikroprvky udržují naše svaly a nervovou soustavu v dobré kondici, podílejí se na metabolických procesech a v případě hořčíku působí přímo antistresově. Potřebujeme je přijímat ve stravě, organizmus si je nevytvoří.

A pozor! Častou konzumací cukru a alkoholu vyčerpáváme jejich zásoby dva až třikrát rychleji.

Existuje naštěstí mnoho potravin, kterými si jejich zásoby zase doplníme.

Bohaté na vitaminy B1, B3 a hořčík jsou:

• oříšky (zejména mandle)
• luštěniny
• luštěninové a obilninové klíčky
• lněné semínka a lněný olej
• ovesné vločky
• čerstvá zelenina a ovoce
• maso, játra a vnitřnosti
• vajíčka
• minerálka Magnezia (zdroj hořčíku)

Naše duševní pohoda se skládá z mnoha částí. Buřtů a piva u táboráku se nevzdávám. Posezení s přáteli u jakéhokoliv jídla je cenné. Stejně cenné je jíst pestrou, čerstvou stravu. Dopřát si v zimě teplou ovesnou kaši s lněnými semínky a ovocem, udělat si velký hrnec chilli con carne, některé dezerty vynechat a omezit alkohol. Jídlo pro pohodu musí být plné vitaminů B1, B3 a hořčíku a zároveň nám musí chutnat.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Vánoční kila navíc?

V mé oblíbené běžecké skupině se momentálně neřeší kilometry a závody. Řeší se kila navíc. Máme tam teď několik hubnoucích a cvičících výzev pro všechny, které to baví virtuálně společně.

Předpokládám, že je to aktuální téma mnohých z nás. Nový rok láká novým začátkem, a tak se objevují myšlenky nebo rovnou plány, jak si s kily navíc tento rok poradit.

Jsou to opravdu jen vánoční kila navíc? Rychle nabrané v prosinci a pravděpodobně tak dvě, možná pět? Tady je zbytečné se plašit, mračit se před zrcadlem a vyčítat si to. Úplně postačí se klidně vrátit ke svému běžnému životu, jen s malým krokem navíc. Nejbližší tři týdny je dobré zařadit jednu nebo dvě změny, které máte ověřené a vždy vám poslouží při malých korekcích váhy. Pro mě to je vždycky prodloužení intervalu mezi večeří a snídaní. Může to být o něco víc pohybu. Může to být u některých jídel nahrazení přílohy zeleninou. Může to být vyloučení alkoholu.

Někdy to jsou ale kila plíživě nabraná za uplynulý rok, jen ve zpětném pohledu a po vánočním hodování si je najednou ostře uvědomíme. Plašit nemá smysl ani teď. Ani chtít všechno hned a najednou a do konce ledna. 

S chladnou hlavou je dobré si načrtnout plán akce.

• co udělám (Kontrolní otázka: těším se na to? Hledejte své "co", které vás energizuje.)
• kolikrát týdně to udělám
• jak si udržím přehled o dodržování plánu

Teď máte před sebou podle osobnostního typu jeden z těchto plánů:

• optimální plán: maximalistický, ideální          nebo      

• realistický plán: není dokonalý, umíte si představit lepší, ale tomuto věříte, že většinu dní jste schopni se ho držet a k cíli s ním dojdete

Teď si dopracujte ten druhý - buďte realističtější nebo miřte ke hvězdám.

 Zkuste si k nim přidat ještě třetí plán:

• minimalistický: je to vaše záchranná síť, nejmenší minimum, které jste schopni určitě zvládnout i v nejnáročnějších dnech. 

Tři plány vás zachrání vás před ničivým přístupem „všechno nebo nic“. Na nejlepší dny máte optimální plán, na běžné dny realistický a na dny blbec minimalistický.

Jak to mám tento rok já? Za svátky 1,5 kg navíc, takže jsem přestala minulý týden po večerech uždibovat zbylé dobrůtky. Džíny začínají sedět tak, jak mají.

Hodně zdaru vám všem a šťastný Nový rok!

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.