KDY jíst

KDY jíme, je stejně důležité, jako CO jíme.

Jedenáct hodin, čas na nějakou
 sladkou maličkost?
Nejste medvídek Pú, tak raději ne.

Spousta doporučení se týká toho, co jíst a co nejíst. Mění se tak rychle, že některé potraviny byly během jedné generace zaznávané i prosazované (taky vás napadly vajíčka?). A teď co s tím? Každé další doporučení vyvolá jen skepsi a pochyby, jestli o té výživě vůbec něco víme.

Oprostěme se na chvíli od debaty, CO jíst a podívejme se, KDY jíst.

Vždy se mi líbilo anglické slovo pro snídani – breakfast. Break fast – přestat se postit. Kdysi se přirozeně předpokládalo, že nějakou dobu nejíme, postíme se, a pak zase jíme. Dnes už o sobě málokdo řekne, že se postí. Intervaly mezi jídly se zkrátily, hodně mlsáme během dne, nemíváme fyzicky náročnou práci a nesedáme ke stolu správně hladoví. A přitom by nám to ohromně prospělo.

Není to ani tak těžké, stačí si představit, co se ohledně jídla pokoušíme naučit malé děti.

• Jíme u stolu, nepobíháme u toho. (verze pro dospělé: neděláme další činnost jako čtení, sledování televize, dohánění pracovních povinností)
• Nemlsáme mezi jídly, hlavně ne chvíli před hlavním jídlem. (verze pro dospělé: když už dezert, tak po hlavním jídle; večerní pohodu najdeme jinde než v jídle a alkoholu)
• Jíme 3 krát denně: snídani, oběd a večeři, případně svačinku.

Snídani se vráti její původní smysl rušiče půstu – od posledního večerního jídla do prvního jídla nového dne ať uplyne alespoň 12 hodin.

Jaký to má všechno smysl? Vrátí se nám zdravý hlad a s ním potěšení z jídla. Udržíme hladinu inzulinu nízko, aby tělo nemělo potřebu ukládat tuk. Elegance je v jednoduchosti.

KDY jíst, je jednodušší, než CO jíst.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Kde je pravda? /aneb osvícení na Kbelské 10/

V cíli (tlačilo se na klávesnici klišé na cílové pásce, ale tu někdo přeťal téměř o 30 minut dřív) prvního běžeckého závodu jsem byla náležitě hrdá a spokojená. Celý život jsem se sportům důsledně vyhýbala, nicméně po třicítce, znuděná mateřskou dovolenou, jsem začala běhat. A jak mně chyběly hmatatelné rychlé výsledky, kterých práce vždy nabízela dostatek a mateřství žádné, běhání se na čas stalo prostředkem k hezky měřitelným výsledkům.

Ten první závod byla Kbelská desítka, cílem bylo vlézt se pod hodinu, to se s výraznou rezervou povedlo, v cílové rovince jsem ještě zasprintovala a odnášela jsem si povznášející pocit, jak báječně jsem to zvládla a jaká jsem šikovná.

Pak jsem doma shlédla záznam onoho sprintu do finiše a dobrá nálada byla pryč. Na videu se do cíle metelí jakási oplácaná mamina, navíc ji předbíhá jednou tak starý chlápek. A protože emoce jsou neuchopitelné a video zachytává nezkreslenou realitou, smutně jsem si přiznala, že jsem nic nedokázala a vůbec mi to nejde.

Takové to ženské sebevnímání – nahlížíme na sebe a hodnotíme se zvenčí, očima jiných (případně očima videokamery). Klademe na sebe vysoké nároky a následně nejsme se sebou spokojené, když jim plně nedostojíme. Snažíme se být perfektní ve všech svých rolích a viníme se, že na všech frontách nedodáváme dle svých očekávání.

Kbelskou desítku mám od onoho prvního pokusu stále víc ráda – dopřála mi napoprvé osvícení: ano, pravda, jsem oplácaná mamina s mizerným běžeckým stylem a ano, na celoživotního nesportovce a chronicky nevyspalou matku jsem to výborně zvládla.

Pravda nemusí být jen nepříjemná. A teď jde o to, co chci do budoucna a co pro to udělám.

V dalším ročníku Kbelské je ve finiši vidět hezká letová fáze, osobák stlačen dolů a běžkyně je štíhlá (logicky, konečně zase může v noci spát a hodně běhá).

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.