Všichni říkají, že je to děsně zdravé, ale mně to nechutná

Je to nezpochybnitelně zdravé, ale Vám to jednoduše nechutná. Může to být cokoliv. Vařená zelenina. Celozrnné těstoviny. Fazole. Rajčata. Výběr není náhodný, za každou potravinou vidím konkrétní tvář.

Konečně jsem trefila úpravu batatů

Na vrcholu mého vegetariánského období jsem v pubertální sebestřednosti úplně vypustila fakt, že můj oblíbený strýc od dětství nejí vařenou zeleninu, a uvařila jsem na počest jeho návštěvy plněnou, zapékanou dýni. Strejda nechtěl urazit snaživou neteř a statečně se do jídla pustil. Po obědě překvapeně přiznal, že to bylo vynikající a chtěl recept pro tetu. Uvědomila jsem si, že vegetariáni prostě umí ochutit bezmasá jídla.

Proto o deset let později, už dávno ne vegetariánka, ale mnohem chytřejší, když můj muž důrazně prohlásil, že fazole nejí, nikdy je nejedl a jíst nebude, uznala jsem to jako fakt a opáčila, že tomu věřím, protože zatím nejedl fazole tak, jak je vařím já. Ok, nebudu předstírat, že po dalších deseti letech mě prosí, ať konečně uvařím zase něco z fazolí, ale už dávno neplatí, že je nikdy jíst nebude. Jak získáte milovníka masa pro fazole? Uděláte chilli con carne.

Objevila jsem koleso - chuť a vzhled dosahujeme úpravou. Některé potraviny si oblíbíme hned, jiné nám dají zabrat, ale dřív než je definitivně zavrhnete, zkuste je ochutnat jinak. Dejte si je v restauraci, kde je předpoklad, že se někdo v rondonu hodně snažil, aby hostům chutnalo. Dejte si je v krajině a národní restauraci, která je pro ně typická. Lidé jsou mlsní všude a za ta léta z ní už něco chutného vykouzlili.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Co Vám půst nedá

Současná módní vlna půstů je vskutku fascinující. Jen zkuste vygooglit „přerušovaný půst“, co všechno se na Vás vysype. Byla by škoda, kdyby půst jako módní vlna rychle odešel. Půst není momentální vychytávka. Naprostá většina lidstva se (hlavně) z náboženských důvodů postila a postí. Má to svůj důvod – půsty jsou zdravotně a psychicky užitečné a nic nestojí.

Půst je dobrovolné zdržení se jídla po určitou dobu, od 12 hodin do několika dnů (byť v extrémních případech i měsíců). Čím je půst kratší, tím pravidelněji se drží. Momentálně módní přerušovaný půst může probíhat denně, kdy 16 hodin denně se drží půst a zbylých 8 hodin je vyhrazených jídlu. Běžný je 24-hodinový půst jednou týdně, případně 36-hodinový až třídenní půst jednou měsíčně.

První půst je cesta do neznáma.

Půst udrží optimální váhu, snižuje hladinu inzulinu a stabilizuje glykemii. Poskytne trávícímu traktu čas na odpočinek a regeneraci. Delší půsty (více jako 48 hodin) působí očistně. Tělo začne nedostatek energie a stavebního materiálu řešit spotřebovávaním všeho přebytečného (tuk) nebo poškozeného, čím si zajistí přísun energie a může budovat nové struktury. Jako kdybychom namísto nekonečného opravování starého, chátrajícího domu jej rovnou zbořili a postavili nanovo.

Psychicky nás půst posílí. Mírný stres a překonání nepohody nás činí odolnějšími a vytrvalejšími, zmenší v našich očích i jiné životní těžkosti. Navíc udělat něco děsivého a uspět, je euforické a zvyšuje sebevědomí.

Půst není pro každého. Kromě kruhu blízkých přátel ho doporučuju zřídka. Sám o sobě nenaučí žít zdravě ani nezajistí zázračné zhubnutí bez námahy.

Rozhodně není vhodný pro akutně nebo chronicky nemocné lidi (bez schválení lékaře) a pro těhotné a kojící ženy.

Pro lidi s historií poruchy příjmu potravy a pro chronické dietáře je nevhodný, protože jejich úkolem je najít vyrovnaný vztah k jídlu a k sobě. Půst by jenom upevnil nezdravé návyky - hladovění, nárazové přejídání, odpírání si jídla či trestání se za dietní prohřešky.

Pro lidi, kteří se zdravým stravováním začínají. Půst je nadstavba, která potřebuje dobré základy a zdravý životní styl celkově.

Obezřetná bych byla také u lidí těžce fyzicky pracujících, intenzivně trénujících nebo extrémně hubených. Ztráty lehce převýší přínosy.

Půst je nastavení mysli, jedna část jistého vnímání světa. Každý z Vás může nahlédnout a zjistit, jestli se mu tento svět zamlouvá.

Jak se líbí mně, jsem psala tady.

_________________________________________________

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Proč svým půstům neříkám hladovky

Ráda hledám hranice svých možností. Obezřetně je málokdy překračuju.

Tudíž bylo jasné, že jednoho dne dojde na půsty. V dětství jsem četla Ghándího Můj experiment s pravdou, o jeho osobních i politických hladovkách. Četla jsem Obesity Code doktora Jasona Funga, velkého propagátora půstu, který ho používá jako součást léčby obezity a cukrovky druhého typu.

Jenže mě už několik hodin bez jídla sebeovládání prověří dokonale. V pubertě jsem ráno bez sušenky vedle postele omdlévala a můj muž rychle pochopil, že je nutné mít za všech okolností po ruce kousek čokolády.

Nakonec jsem několikrát probrala půsty s kamarádkou, která je praktikuje několik let, a rozhodla jsem se, že už nebudu nic číst, na nic se ptát a jednoduše nebudu 24 hodin jíst. Kamarádka radila nezprotivit si postění hned na poprvé a začít 16 hodinami, ale to bylo pro mou experimentátorskou povahu příliš krotké.

Dala jsem si večeři a procítila, jak to bylo s Poslední večeří. Ráno jsem se vzbudila hladová, s mírnými obavami a pocitem, že mě čeká nevšední den. Naplánovala jsem si den plný pochůzek, ať myslím na něco jiného. Zaměstnalo mě to hezky, ale stejně jsem v každém okamihu věděla, jak dlouho už hladovím a za jako dlouho se budu moct najíst. Ve měste jsem potkala žebráka, který prosil o peníze na jídlo. Empaticky jsem ho vzala jsem ho do bufetu.

I nejíst se dá elegantně.

Pila jsem hodně vody a v obvyklém čase jídel slabé čaje. Odpoledne jsem byla vyhladovělá, bolela mě hlava a bylo těžké udržet před nejbližšími nervy na uzdě. Dráždilo mě všechno. Motala se mi hlava. Po 24 hodinách jsem snědla malou porci dušené zeleniny, okamžitě mi bylo těžko od žaludku a celá jsem se chvěla, ale do hodiny jsem si dala velkou večeři.

Rozhodla jsem se experimentu s půstem dát měsíc, 24 hodinový půst jednou týdně.

Při štvrtém pokusu zmizela věčšina negativních jevů. Žádné obavy a napětí, hlad nebyl tak palčivý. Bolest hlavy jsem vyřešila slabým černým čajem. Odpolední podrážděnost bohužel zůstala. Musím obezřetně volit slova a nereagovat na lidi příliš rychle.

Po dvou měsících jsem zhubla ty poslední 2 % tuku k mé ideální postavě, o kterých jsem si myslela, že odejdou jenom s pravidelným posilováním (v mém případě teda spíš nikdy). Všimla jsem si, že několik hodin bez jídla mi nerozhodí náladu. Zjistila jsem, že mnohem častěji v době jídla nejím, jestli opravdu necítím hlad. Můžu běhat ranní běhy jen o vodě a nehrozí mi náhlý propad energie jako předtím.

Po půl roce jsem si řekla, že o tom můžu napsat. Proč svým půstům neříkám hladovky? Ze začátku mi pomáhalo nemyslet na to jako na (velice nepříjemné) hladovění. Slovo „půst“ mi připomína, že je to vědomá činnost, je dobrovolný a dá se kdykoliv přerušit.

Pokračování (proč se vlastně postit a proč to váhám doporučovat) příští týden.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.