Zdravý fresh džus - pravda nebo protimluv?

Znáte to, jak se opakované rodinné interakce smrsknou na nejkratší konverzaci, při které ještě všichni zúčastnění (a jen oni) vědí, o co jde? Jedna naše rodinná interakce vypadá následovně. Můj syn Alex udělá při stánku s džusy psí oči na svého dědečka. Ten vytahuje peněženku a při tom na mě volá: "Já vím." Což znamená, že nechce znovu slyšet můj proslov o tom, jak se džusy jen tváří zdravě.

Ale vy jste klikli na článek o džusech, tak doufám, že vy to chcete slyšet.

Začnu tím pozitivním: džusy mají v sobě spoustu minerálů, vitaminů a vody. Jestli váháte mezi limonádou a džusem, tak je volba jasná.

Jenomže džus je pouze voda a přírodní cukr. Z toho plynou tři věci:

Méně vlákniny: přitom vlákniny už tak jíme mnohem méně než by si naše střeva přála, takhle se o ni ošidíme ještě i u potravin, ve kterých původně byla.
Energie jako na houpačce: ovocný cukr nám sice rychle dodá energii, ale energie stejně bleskově klesne. Lehce nabyl, lehce pozbyl.
Necítíme se sytí: protože tekuté věci uhasí žízeň, ale nezmění vnímání hladu.

Čili po vypití džusu nejsme opravdu sytí a nedodali jsme tělu všechno, co potřebuje. Problém je, že jsme zároveň v džusu vypili velké množství kalorií. Velký fresh (400 ml) jsou 3-4 kusy ovoce. Čtyři jablka na posezení nesníme, ale v džusu to není žádný problém.

Takže co si počít s pitím, které kaloricky nahradí svačinu, ale nezasytí a nevyživí nás jako svačina? Prostě je dobré vědět, že džusy vůbec nejsou tak zdravé, jak se tváří. Ponechat si je jako pochoutku, ne součást vyvážené denní stravy.

Tak a teď už i vy můžete u stánku s džusy říkat: "Já vím."

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Půsty, hladovění a všechno mezi tím.

Ve své práci jsem dlouho přemítala o jednom hlavním rozporu.

Když se moji klienti už stravují zdravě, vedu je k experimentům s půsty. Na druhou stranu mívám klienty, kteří přes den nejedí, dohánějí to večer a právě jejich nespokojenost s nepravidelností v jídle je dovede ke mně a tyto klienty rozhodně neutvrzuji v tom, že už vlastně intuitivně drží půst a jen tak dále.

V čem spočívá rozdíl, když navenek obě skupiny jedí s velkými časovými odstupy mezi jídly?

Nejdřív drobné rozdíly, protože ďábel je v detailu:

• spokojenost versus nespokojenost: klienti, kteří odsouvají jídlo z nedostatku času nebo kvůli stresu nejsou se stávající situací spokojení; naproti tomu lidé, kteří se postí, v tom nacházejí pozitivní momenty
• frekvence: půst se nedrží denně

Nakonec se mi na procházce rozsvítilo a přišla jsem na hlavní rozdíl:

Vědomý přístup.

Půst je svobodné rozhodnutí, podložené osobními důvody, přispívající k osobním cílům, které jsou pro nás důležité. Dílčí nepohodlí není rozhodující, když ve svém konání vidíme smysl.

Zato vyhládnout přes den a večer se vrhnout k lednici jak k záchrannému kruhu znamená potlačit signály svého těla (mám hlad) nebo je falešně utlumit (kávou, energetickým nápojem). Není to naše rozhodnutí, je to něco nám vnucené zvenčí.

Cesta z toho ven je podívat se na denní okolnosti, které můžeme změnit a vrátit své fyziologické potřeby na seznam priorit. Netýrat tělo hladem z donucení, ale využívat půst jako jeden z nástrojů pro zdravý a uspokojivý život.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Zdravý letní piknik

Zjistilo se, před infarktem nás ze všeho nejvíc ochrání dvě věci: nekouřit a pravidelně sdílet jídlo s přáteli. Čili piknik u vody je ta nejlepší věc, kterou můžete pro sebe udělat.

Zelenina: zdroj vitaminů a vlákniny, nezbytná součást našich talířů.
Lněný olej a lněná semínka: udržují naši střevní mikroflóru v dobrém stavu, mají protizánětlivé účinky a posilují imunitu.

                                                                                                              Proto máme na pikniku Salát z baby špenátu, cherry rajčat a avokáda, zakápnutý lněným olejem a posypaný semínky.


A taky tyčinky z křupavé zeleniny k avokádové a lučinové pomazánce.






Cizrna: chrání nás před kardiovaskulárními nemocemi, zvyšuje obranyschopnost organismu, chrání před osteoporózou a snižuje hladinu cukru v krvi. Méně nadýmá než ostatní luštěniny, dobře zasytí a má jemnou oříškovou chuť.

Cizrnu alternuje čočka.

Nabalte si Teplý cizrnový salát s jogurtovo-česnekovým dresinkem 

a taky Cizrnový salát s vlašskými ořechy a brusinkami.







Kdo ochutnal, nelitoval.

Máte zájem o recepty? Napište mi do komentářů.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Život po těhotenské cukrovce.

Po čtyřech měsících s těhotenskou cukrovkou jsem porodila zdravé, roztomile zrzavé miminko, snědla spoustu čokoládových dortů a celou epizodu hodila za hlavu.

Pak jsem opět spala v noci víc jako tři hodiny v kuse, vrátila se mi schopnost slyšet vlastní myšlenky a vrátilo se také vědomí, že těhotenská cukrovka je varováním do budoucna. S vysokou (50-60%) pravděpodobností se za dvacet let (zrzavé miminko bude v tom čase na vysoké škole) u mě rozvine cukrovka druhého typu. Cukrovka pak ohrozí mé oči, mé nohy, mé ledviny a všechna ta omezení, která jsem důvěrně znala, budou už napořád a s nejistým koncem.

Rozhodla jsem se být vděčná, že se mi dostalo včasného varování. Ok, ne ze dne na den a rozhodně byly dny, kdy jsem byla všechno jen ne vděčná. V průběhu dalších tří let (miminko v mezičase vybledlo do blond) jsem začala pravidelně sportovat a dbát na zdravé, kvalitní jídlo. (Odpočinek mi šel vždycky, alespoň něco nebylo potřeba měnit.)

Pravidelně, ale evidentně ne rychle

Začala jsem pravidelně běhat. Našla jsem si jediný sport, který mě neodrazoval. Tři běhy týdně jsem zařadila jako pevnou součást kalendáře. Časem jsem našla nové kamarádky právě díky běhání, a aby mi neupadala motivace, pár krát do roka si stoupnu na start závodu.

Výrazně jsem omezila jednoduchý cukr. Přestala jsem pít jakékoliv sladké nápoje, nesladím čaj ani kávu, peču výjimečně, spíš při nějakých zvláštních příležitostech a dávám si pozor, abych nekupovala nic s přidaným cukrem. Víc jsem to popsala tady.

Barevná snídaně

Jím pravidelně. 3x denně, s malou svačinou odpoledne. Zařaďuji pravidelné 24 hodinové půsty, které mi vrátily přirozené vnímání hladu a zbavily mě emočních propadů z hladu. Něco k prospěšnosti půstu je tady.

Paradoxně se ukázalo, že zdravotní motivace je pro dlouhodobé udržení zdravého životního stylu vynikající – neřeším drobné odchylky nebo váhu, cílem je dát svému tělu šanci vyhnout se na sklonku středního věku chronické nemoci.

Zdravý životní styl je návykový – díky běhání jsem spokojenější člověk, trpělivější matka a energičtější pracovník. Kvalitní jídlo mi pozměnilo chutě - nezdravé a kdysi oblíbené potraviny (vlašák s rohlíkem, koláče z pekárny, smažená jídla) už nejím jednoduše proto, že mi nechutnají tolik jako čerstější a přirozenější potraviny.

Co mi při těhotenské cukrovce přišlo jako omezení, je teď tou lepší variantou. Čas v tomto pracuje pro nás. Jestli se také odhodláváte na změnu návyků, věřte, že po vachrlatých začátcích, bude mnohem lépe.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.

                              

Těhotenská cukrovka - co mi pomohlo (a co ne).

Když mi doktorka suše oznámila, že mám těhotenskou cukrovku, mám hned začít držet dietu a přihlásit se do diabetologické poradny, propadla jsem zoufalství a sebelítosti. Život bez cukru jsem si vůbec neuměla představit. Bála jsem se o miminko, litovala jsem se, nevěděla jsem, co vlastně můžu jíst, ubíralo mi to radost z těhotenství a ničilo zbytky mé energie. 

V diabetologické poradně u Apolináře byla skvělá doktorka oddaná zájmům pacienta, ale hodně jejich dobře míněných rad na mě nefungovalo a nikdy nebyl čas probrat věci pořádně. Bála jsem se experimentovat, abych neohrozila dítě, spoustu jídel jsem kvůli přetrvávajícím nevolnostem nebyla schopna jíst, takže k porodu jsem šla vyhublá a neustále jsem snila o čokoládových dortech.

Také jsem se obviňovala, že jsem egoistka, když mi zdraví dítěte evidentně ke štěstí nestačí, styděla jsem se, že jsem taková fňukna a že mě pořád jenom mrzí, co všechno si musím odpírat.

Porodila jsem zdravé, roztomile zrzavé miminko a snědla všechny čokoládové dorty, o kterých jsem snila.

Přesto jsem něco udělala dobře, protože má cukrovka byla dobře kompenzovaná dietou.

Co mi pomohlo (a co mi mohlo pomoct ještě víc, kdybych neměla mysl zamlženou hormony):

1. Chytrá kuchyňská váha Gallet, která kromě gramáže určí taky množství sacharidů. Do začátku ohromná úspora času, protože už jsem se viděla, jak trávím hodiny nad propočty. Stejnou službu udělá dobrá aplikace na tvorbu jídelníčků, na místní potraviny jsou nejlepší kaloricketabulky.cz.
2. Vynikající webstránka tehotenskacukrovka.cz. Praktická, nabitá informacemi a vždy po ruce. Od časů mého těhotenství tam navíc přidali ukázkové jídelníčky. 

   

   Krůtí plátky s restovanou zeleninou

3. Když jsem vynechala veškerý cukr, ani jsem se nepokoušela o nahrážkové dezerty. Bylo mi jasné, že žádné uspokojení mi nepřinesou. Zpětně si říkám, že jsem měla jít ještě o krok dál a nepokoušet se o žádné alternativy toho, na co jsem byla zvyklá, ale jíst naprosto odlišně. Tohle je přesně ta chvíle, kdy se vyplatí prozkoumat paleo stravování a zkusit zařadit nová jídla.                                    
4. Velkou vzpruhou byla manželova nabídka, že taky vynechá sladkosti. Bylo to naše bezzmrzlinové léto. Ve dvou se to lépe táhne.
5. Ráda jím a z ničeho nic mi jídlo nepřinášelo žádné potěšení. Malé porce, zoufale málo ovoce (jako na potvoru, léto vrcholilo), chyběly mi sladká jídla, oslazený čaj. Vůbec mě nenapadlo kompenzovat si to potravinami, které jsem v té době vnímala jako luxusní a drahé, ale které mi chutnaly. Při těch malých porcích by fakt drahé nebyly. Losos, kozí sýr, kaviár. Místo toho jsem strávila hodiny hledáním marmelády bez cukru. Jo, existuje. A ne, nechutnala mi.

Po porodu byla první fáze života s cukrovkou byla za mnou a následující rok jsem žila a jedla jako dřív. (Až na to, že se mi celý ten rok povedlo spát nejvíc 4 hodiny v kuse.) O tom, jak a proč jsem svůj přístup k jídlu změnila, připravuji další blog.

_________________________________________________

Danica Dobisová

Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.

Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.