Ten
první závod byla Kbelská desítka, cílem bylo vlézt se pod
hodinu, to se s výraznou rezervou povedlo, v cílové rovince jsem
ještě zasprintovala a odnášela jsem si povznášející pocit,
jak báječně jsem to zvládla a jaká jsem šikovná.
Pak
jsem doma shlédla záznam onoho sprintu do finiše a dobrá nálada
byla pryč. Na videu se do cíle metelí jakási oplácaná mamina,
navíc ji předbíhá jednou tak starý chlápek. A protože emoce
jsou neuchopitelné a video zachytává nezkreslenou realitou, smutně
jsem si přiznala, že jsem nic nedokázala a vůbec mi to nejde.
Takové
to ženské sebevnímání – nahlížíme na sebe a hodnotíme se
zvenčí, očima jiných (případně očima videokamery). Klademe na
sebe vysoké nároky a následně nejsme se sebou spokojené, když
jim plně nedostojíme. Snažíme se být perfektní ve všech svých
rolích a viníme se, že na všech frontách nedodáváme dle svých
očekávání.
Kbelskou
desítku mám od onoho prvního pokusu stále víc ráda – dopřála
mi napoprvé osvícení: ano, pravda, jsem oplácaná mamina s
mizerným běžeckým stylem a ano, na celoživotního nesportovce a
chronicky nevyspalou matku jsem to výborně zvládla.
Pravda
nemusí být jen nepříjemná. A teď jde o to, co chci do budoucna
a co pro to udělám.
V
dalším ročníku Kbelské je ve finiši vidět hezká letová fáze,
osobák stlačen dolů a běžkyně je štíhlá (logicky, konečně
zase může v noci spát a hodně běhá).
Danica Dobisová
_________________________________________________
Danica Dobisová
Psycholožka a výživová poradkyně. Učím lidi, co a kdy jíst a jak dosáhnout potřebné změny chování. Více najdete tady.
Napsala jsem jednoduché návyky pro zdraví, které najdete zdarma zde: Ebook: 3 návyky pro štíhlou postavu. Jak překonat bariéry, které Vám brání zhubnout, si můžete přečíst zde: Ebook: Prolomit bariéry.
Žádné komentáře:
Okomentovat